V následujícím textu vycházíme z priorit určených Ministerstvem zahraničních věcí ČR v rámci dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce (více zde). Strategie zahraniční rozvojové spolupráce ČR 2018-2030 stanovuje na aktuální období 2018-2023 šest prioritních zemí (Bosna a Hercegovina, Etiopie, Gruzie, Kambodža, Moldavsko, Zambie), které identifikuje z hlediska potřebnosti rozvojové spolupráce, zájmu o spolupráci s ČR, výsledků dosavadní rozvojové spolupráce a dělby práce s ostatními donory. Každá z šesti prioritních zemí je dále rozpracována v samostatných dokumentech.

Vzhledem k výše uvedenému je naším cílem porovnat současný stav bilaterální rozvojové spolupráce s nabídkou českých nanotechnologických společností – a identifikovat tak příležitosti, jež by přispěly k naplnění cílů spolupráce a umožnily uplatnění českých produktů a technologií v těchto zemích. Což by v konečném důsledku vedlo k posílení dobrého jména České republiky i vzájemných vztahů s potenciálními pozitivními sekundárními efekty nejen v rámci obchodních vazeb.

Obecně je možné říct, že nanotechnologie velmi dobře zapadají do konceptu zahraniční rozvojové spolupráce – nejen že mohou řešit specifické environmentální, zdravotní či technické problémy na lokální úrovni, každá z daných zemí navíc potřebuje podpořit adopci nových technologií k posílení místního podnikatelského sektoru. A právě zde může být Česká republika, kombinující nevelkou rozlohu země se světovým renomé v několika nanotechnologických oblastech, zajímavou inspirací.

Průsečík zmíněných specifických problémů nacházíme především v oblasti hospodaření s vodou, což je spolu s dalšími příklady ilustrováno níže pomocí nynějších programů spolupráce. U všech uvedených příkladů si jsme jisti, že české nanotechnologie mají co nabídnout, přispěly by ke zlepšení nežádoucího stavu i ke vnímání ČR jako důležitého obchodně-politického partnera.

Moldávie

Program dvoustranné spolupráce s Moldávií od MZV

Jak bylo naznačeno výše, u Moldávie okamžitě vidíme význam vody pro rozvoj lokální ekonomiky:

Moldavsko je kvalifikováno jako země ve „vodním stresu“. Nedostatečná je kvalita vody kvůli nedostatku sanitace a nadměrnému používání hnojiv. Chátrající a technicky zastaralá infrastruktura vede k přerušování dodávek vody a ke značným ztrátám. Nedostatečný přístup k vodě má 60% populace. V Moldavsku je stále velké množství zastaralých pesticidů ze sovětské éry. Nakládání s odpady je neefektivní a není dostatečně systémově stimulováno, recyklace odpadů je velmi omezená.

V této oblasti se navíc už Česká republika profilovala v minulosti, kde by nyní nanotechnologie mohly být žádanou nadstavbou. Využití filtračních technologií navíc dává smysl i v segmentu vína, ve kterém nanotechnologické firmy taktéž zaznamenávají úspěšné realizace:

V sektoru voda a sanitace byly dokončeny projekty rekonstrukce čistíren odpadních vod, vývoz a zlikvidování 450 tun pesticidů, byly instalovány čerpací stanice na odsávání ropných látek z podzemních vod. Proběhl také průzkum zdrojů pitné vody na jihu Moldavska. V sektoru zemědělství má velký význam projekt zaměřený na vytvoření registru vín, jehož cílem je zlepšit přístup moldavských producentů na evropský trh.

V prvním popsaném cíli rozvojové pomoci tak nacházíme logickou souvislost s nanotechnologickou nabídkou ČR, jež by usnadnila jeho naplnění:

Udržitelné nakládání s přírodními zdroji: Zlepšení ochrany, využití a rozvoje vodních zdrojů, kvality vody, obnova vodních zdrojů, eliminace znečištění, zvýšení dostupnosti kvalitní pitné vody, nakládání s odpadními vodami, včetně systémových opatření.

Gruzie

Program dvoustranné spolupráce s Gruzií od MZV

Vycházíme-li z gruzínských plánů rozvoje, bezpochyby zajímavým je odkaz na “zelené technologie”:

V červnu 2014 přijala gruzínská vláda strategický dokument „Socio-Economic Development Strategy of Georgia – Georgia 2020“, v němž určila šest prioritních sektorů: ekonomický růst (zlepšení podnikatelského prostředí, reforma daní a daňového systému, další rozvoj zemědělství, rozvoj dopravní infrastruktury); rozvoj lidského kapitálu (zlepšení školského systému); právní stát a spravedlnost (budování nezávislého soudnictví a boj s korupcí); řádná správa věcí veřejných (rozvoj demokratických procesů, decentralizace veřejné správy); udržitelné využívání přírodních zdrojů (zelené technologie); sociální péče a zdravotnictví (stanovení a zkvalitňování standardů péče)

Udržitelnému využívání přírodních zdrojů totiž již dříve ČR napomáhala; a opět zde nacházíme příležitosti v oblasti vodohospodářství, jakožto i využití (a zejména skladování) elektrické energie:

V sektoru zemědělství se mimořádná pomoc ČR soustředila v západní části Gruzie na podporu kooperativního hospodaření a na rozvoj kapacit drobných zemědělců. Další projekt byl zaměřen na zabezpečení pitné vody pro osm vesnic v nárazníkové zóně podél administrativní hranice mezi Gruzií a Jižní Osetií. Byla také provedena instalace solárních panelů na výrobu elektrické energie a ohřev vody v odlehlé oblasti Tušsko.

Bosna a Hercegovina

Program dvoustranné spolupráce s Bosnou a Hercegovinou od MZV

Voda, její (ne)dostatek a znečištění patří k hlavním tématům programu pro Bosnu a Hercegovinu:

Ačkoliv se infrastruktura vody a kanalizace postupně rozvíjí, stále zůstává vysoký podíl populace bez připojení na pitnou vodu (33 %, dle MDG UR) i na kanalizační systém (60 %, dle MDG UR). Významnou potřebou Bosny a Hercegoviny je tak rozvoj udržitelné veřejné infrastruktury pro zajištění dodávek vody, odpadového hospodářství a kanalizace v souladu s principy zodpovědného nakládání s přírodními zdroji v rámci ochrany životního prostředí, a to i v kontextu přibližování Bosny a Hercegoviny ke členství v EU a s tím spojenou povinností splňovat relevantní unijní standardy. Současně je nutno zlepšovat kvalitu vody snížením jejího znečišťování a minimalizací vypouštění nebezpečných chemických látek.

Obdobně významnou je též energetika – tedy opět oblasti s výraznými přesahy do českých nanotechnologií:

Většina energie je vyráběna za využití fosilních paliv. V zemi přitom existuje značný potenciál pro získávání energie z obnovitelných zdrojů za využití biomasy, geotermální a solární energie, které na rozdíl od hydroenergetiky nemají významně negativní dopad na životní prostředí. Plně v souladu se závazky přijatými Bosnou a Hercegovinou v rámci tzv. Energetického společenství (Energy Community) se tak jeví zásadní potřebou Bosny a Hercegoviny zvyšovat produkci energie z obnovitelných přírodních zdrojů, a přispět k budování související infrastruktury tak, aby tato energie byla veřejně dostupná.

Základy, na kterých by bylo možné dále stavět, nacházíme především v odpadovém hospodářství:

V sektoru voda a sanitace jsou dlouhodobě realizovány projekty zaměřené na rekonstrukce čistíren odpadních vod a na výstavbu kanalizačních systémů, na zajištění přístupu k pitné vodě a na rozvoj odpadového hospodářství

Zambie

Program dvoustranné spolupráce se Zambií od MZV

V případě Zambie můžeme nalézt komplexní problematiku k řešení; ovšem i zde je důraz na nakládání s přírodními zdroji a obecněji životní prostředí:

Rozvoj venkova bude vycházet ze všech tří pilířů udržitelného rozvoje (ekonomický, sociální a environmentální). Cíle bude dosaženo skrze intenzifikaci a diverzifikaci zemědělské produkce, zavedením integrovaného faremního přístupu s provázáním rostlinné a živočišné produkce a to s maximálním využitím faremních zdrojů, nicméně s ohledem na dostupné přírodní zdroje a zohledňující i sociální aspekty rozvoje venkova.

Kambodža

Program dvoustranné spolupráce s Kambodžou od MZV

Přístup k pitné vodě spolu se sanitací představuje jeden ze zásadních problémů Kambodži:

Zásadní je důraz na snižování chudoby a sociálního vyloučení, dále na oblast udržitelného nakládání s přírodními zdroji se zaměřením na sektor vody a sanitace (WASH), vč. rozšiřování vodohospodářské infrastruktury a vzdělávání. (…)

I přes splnění rozvojového cíle přístupu obyvatelstva k pitné vodě a sanitaci zůstává velké množství odlehlých obcí bez sanitace a zdrojů pitné vody. V rurálních a odlehlých oblastech chybí zejména trvale přístupné zdroje pitné zdravotně nezávadné vody, v městských sídlech je pak problémem zejména nakládání s odpadními vodami.

Tomu odpovídají zvolená opatření a cíle, na které cílí česká rozvojová spolupráce:

Univerzální a rovný přístup k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě, k odpovídajícím sanitačním a hygienickým zařízením pro všechny ve vybraných lokalitách z cílové oblasti.

Etiopie

Program dvoustranné spolupráce s Etiopií od MZV

Není překvapením, že důraz na nakládání s vodou a dalšími přírodními zdroji nacházíme též u Etiopie:

Pro naplnění priorit rozvojové spolupráce se Česká republika soustředí zejména na podporu rozvoje venkova a zemědělství a zajištění potravinového zabezpečení při současné ochraně krajiny a udržitelném hospodaření s půdou i lesy. Dále se bude věnovat oblasti udržitelného nakládání s přírodními zdroji, zejm. s vodou.

Napravení současné situace by vedlo k podstatnému zlepšení životních, a tedy i ekonomických podmínek v zemi – proto tedy následující cíl rozvojové spolupráce:

Zajištění univerzálního, rovného přístupu obyvatel k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě a zajištění odpovídajícího sanitačního a hygienického zařízení pro všechny, se zvláštním ohledem na potřeby žen, dívek a malých dětí zaváděním udržitelných systémů zásobování pitnou vodou. K naplnění tohoto cíle povedou aktivity v oblasti rozvoje vodohospodářské a technické infrastruktury.

Tento článek vznikl v rámci projektu Nanotechnologie pro chytrá města jako nástroj udržitelného rozvoje podpořeného v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

Zdroj:www.nanoasociace.cz